Výjimky v C++ - Builder.cz - Informacni server o programovani

Odběr fotomagazínu

Fotografický magazín "iZIN IDIF" každý týden ve Vašem e-mailu.
Co nového ve světě fotografie!

 

Zadejte Vaši e-mailovou adresu:

Kamarád fotí rád?

Přihlas ho k odběru fotomagazínu!

 

Zadejte e-mailovou adresu kamaráda:

Soutěž

Sponzorem soutěže je:

IDIF

 

Kde se koná výstava fotografií Luďka Vojtěchovského?

V dnešní soutěži hrajeme o:



C/C++

Výjimky v C++

14. června 2001, 00.00 | V tomto článku si povíme něco o výjimkách (exceptions) v C++. Vysvětlíme si mechanizmus výjimek, jejich vyvolání a ošetření. Podíváme se na význam klíčových slov try, catch, throw.

Výjimky v C++

Dnes si povíme něco o výjimkách a o ošetření výjimek. Pod pojmem výjimka se rozumí nějaká výjimečná situace, která nastane ve volané metodě, nebo funkci. V jazyce C i C++ se často používá návratových hodnot funkcí, které vracejí úspěšnost provádění nějaké operace. Nejčastěji -1 se vrací v případě chyby, jinak se vrací 0. Chceme-li v posloupnosti několika řádků zdrojovém textu takto ošetřit všechny možné chyby, vznikne nám velice nepřehledný program plný vnořených příkazů if. Jinou možnost nám nabízí mechanizmus výjimek. Princip spočívá v tom, že označíme posloupnost příkazů do zvláštního bloku, říká se mu často hlídaný blok, ve kterém neošetřujeme žádné chyby. Právě v tomto bloku může vzniknout výjimka. Za tímto blokem označíme postupně jaké výjimky mohly v hlídaném bloku nastat, a jak je ošetřit. V C++ může být výjimkou proměnná jakéhokoliv primitivního datového typu, nebo instance jakékoliv třídy. Výjimka by v sobě měla nést nějakou informaci o situaci, která nastala a proč byla vyvolána.

Syntaxe výjimek v C++

Výjimka se vyvolá (vyvrhne) pomocí klíčového slova throw. Hlídaný blok se značí klíčovým slovem try. K odchycení vyvolaných výjimek slouží klíčové slovo catch. Vše uvedu na jednoduchém příkladu.

#include <iostream>
#include <string>
using namespace std;

class Vyjimka
{ /* Třída výjimek */
	private:
		string Duvod;
	public:
		void nastav(string d) { Duvod = d; }
		string dej() { return Duvod; }
};

ostream &operator<< (ostream &os, Vyjimka &v)
{
	return os << v.dej() << endl;
}
  
class Zlomek
{
	private:
		int C,J;
	public:
		void nastavCitatel(int c) { C = c;}
		void nastavJmenovatel(int j) {J = j;}
		double vydel() throw (Vyjimka); 
        /*Z metody vyděl může být vyvržená výjimka - instance třídy Vyjimka*/
};

double Zlomek::vydel() throw (Vyjimka)
{ // začátek bloku 2
	int *i = new int;
 	if (J == 0) 
	{ //začátek bloku 1
		string s("Nejde");
		Vyjimka v;
		v.nastav(s);
		throw v;
	} // konec bloku 1
	delete i;
	return ((double)C / J);	
} // konec bloku 2

int main(void)
{
	Zlomek z1,z2;
	
	z1.nastavCitatel(10);
	z2.nastavCitatel(5);
	for(int i = 5; i > -5; i--)
	{
		z1.nastavJmenovatel(i);
		z2.nastavJmenovatel(i);
		try
		{	/* Zkusim: */			
			cout << "10 / " << i << " = " << z1.vydel() << endl;
			cout << "5 / " << i << " = " << z2.vydel() << endl;
		}
		catch (Vyjimka v) // Zde je odchycení výjimky třídy Vyjimka
		{
			  cout << v << endl;
		}
		/*
		catch (Jina_vyjimka j)
		{
			.....
		}
		*/
	}
	return 0;
}

Podívejme se podrobněji na tento příklad. Nejprve jsme vytvořili nějakou třídu s názvem Výjimka. Dále třídu Zlomek. V deklaraci jedné metody se zde objevilo další klíčové slovo throw. Za slovem throw následuje seznam typů výjimek, které mohou být z dané metody (nebo i funkce) vyvrženy. V případě naší metody vyděl se jedná o výjimky třídy Výjimka. Nedoporučuji používat jako výjimky primitivní datové typy, i když syntaxe jazyka do umožňuje. V případě, že atribut J třídy zlomek bude v momentě zavolání metody vyděl roven nule, dojde k vyvolání výjimky. V tomto případě nejprve vytvořím instanci třídy Výjimka, a poté ji příkazem throw vyvrhnu. Při vyvržení výjimky dojde k okamžitému opuštění aktuálního bloku daného závorkami { }. V našem příkladě jsem jej poznámkami označil jako blok 1. Výjimka byla z tohoto bloku vyvržena. Při opuštění tohoto bloku dojde k zavolání destruktorů všech lokálních instancí tak, jako by se jednalo o korektní opuštění bloku. V našem případě s a v. Nemusíte se obávat, že byla zlikvidována instance v, kterou bude v budoucnu používat. Budete totiž pracovat s její kopií. Po opuštění bloku se výjimka šíří dále. Dojde k vyvržení výjimky z "vnějšího" bloku, v naše případě označeného jako blok 2. V tomto bloku budou opět korektně zlikvidovány všechny lokální instance. V našem případě bude zlikvidován ukazatel, ale nedojde k uvolnění paměti, na kterou ukazuje. Později ukážu, jak tento problém řešit.
Takto vše pokračuje, dokud nebude opuštěn hlídaný blok označený klíčovým slovem try. Při vyvržení výjimky z hlídaného bloku se zjistí, jestli za hlídaným blokem existuje pro tento typ výjimky odchycení catch. Jestliže ne, výjimka je vyvržená dále z aktuálního bloku. Jestliže ano, dojde k vykonání tohoto bloku označeného catch. Po odchycení a ošetření výjimky program normálně pokračuje příkazy za blokem catch. Jak jsem se již zmínil, při vyvolání výjimky dojde k likvidaci všech lokálních proměnných. Je-li ale lokální proměnnou ukazatel, nebo reference, nedojde k uvolnění dat, na které "ukazují". Do našeho příkladu jsem úmyslně vložil do metody vyděl ukazatel na int. Při vyvolání výjimky se řádek delete neprovede. Paměť na kterou ukazatel ukazuje zůstane neuvolněná. Bylo by vhodné vyvrženou výjimku ošetřit na více místech. (V mém jednoduchém příkladě bych mohl jednoduše před slovo throw napsat delete i, já ale chci ukázat jak ošetřit výjimku na více místech.) Opravme metodu vyděl následovně:

double Zlomek::vydel() throw (Vyjimka)
{
	int *i = new int;
	try
	{
		if (J == 0) 
		{ //začátek bloku 1
			string s("Nejde");
			Vyjimka v;
			v.nastav(s);
			throw v;
		} // konec bloku 1
		delete i;
	}
	catch (Vyjimka v)
	{ /* Ošetřím, co můžu */
		delete i;
		throw; /* V tomto případě má stejný význam jako throw v; */
	}
	return ((double)C / J);			
}

Výjimku jsem odchytil ještě v metodě vyděl. Uvolnil jsem paměť, na kterou ukazuje ukazatel i, a poté jsem výjimku opět vyvrhl. Jsme-li v bloku catch a chceme-li odchycenou výjimku poslat dále, nemusíme uvádět její název.

Podívejme se ještě podrobněji na deklarace metod, ze kterých může být vyvržena výjimka. Metoda vyděl je deklarována: double vydel() throw (Vyjimka);. Znamená to, že z metody vyděl může být vyvržena výjimka třídy Výjimka. Je-li více typů výjimek, které mohou být vyvrženy, oddělí se čárkou. Například double vydel() throw (Vyjimka,Jina1,Jina2); Není-li v deklaraci metody uvedeno klíčové slovo throw, znamená to, že z metody může být vyvržena JAKÁKOLIV výjimka. Pro ty, kteří znají Javu to může být trochu matoucí, protože v Javě je to přesně naopak (tedy žádná). Chceme-li v C++ deklarovat metodu, z níž nemůže být vyvržena výjimka, za deklaraci připíšeme throw (). Ještě jen zbývá dodat, že seznam výjimek, které mohou být vyvrženy je součástí názvu metody, nebo funkce. Musí tedy být uveden i v deklaraci, i v definici.

Pro dnešek by to o výjimkách mohlo stačit. Všem, kterým mechanizmus výjimek není jasný doporučuji můj příklad podrobně projít v debuggeru. Příště dokončíme téma výjimek. Podíváme se na situace, kdy výjimky vytvářejí dědičnou hierarchii, jak odchytit jakoukoliv výjimku a co se stane není-li výjimka ošetřená a opustí tělo funkce main.

Obsah seriálu (více o seriálu):

Tématické zařazení:

 » Rubriky  » C/C++  

 

 

 

Nejčtenější články
Nejlépe hodnocené články

 

Přihlášení k mému účtu

Uživatelské jméno:

Heslo: