XHTML – průvodce vývojáře - Builder.cz - Informacni server o programovani

Odběr fotomagazínu

Fotografický magazín "iZIN IDIF" každý týden ve Vašem e-mailu.
Co nového ve světě fotografie!

 

Zadejte Vaši e-mailovou adresu:

Kamarád fotí rád?

Přihlas ho k odběru fotomagazínu!

 

Zadejte e-mailovou adresu kamaráda:

Soutěž

Sponzorem soutěže je:

IDIF

 

Kde se koná výstava fotografií Luďka Vojtěchovského?

V dnešní soutěži hrajeme o:



Web

XHTML – průvodce vývojáře

html_obecne

17. října 2002, 00.00 | V dnešním článku se přesvědčíte, že ani autoři, kteří mají v oblasti značkovacích jazyků značnou prestiž a kteří jsou členy standardizační orgaizace W3C, nemusí být zárukou kvality knihy, která se týká XHTML, hlavního značkovacího jazyka pro web.

V dnešním článku se přesvědčíte, že ani autoři, kteří mají v oblasti značkovacích jazyků značnou prestiž a kteří jsou členy standardizační orgaizace W3C, nemusí být zárukou kvality knihy, která se týká XHTML, hlavního značkovacího jazyka pro web.

Ale vezměme to od začátku – když jsem si knihu poprvé zběžně prohlížel, ihned mě upoutala jména autorů, z nichž jsem některé znal jako členy W3C (organizace zabývající se webovými standardy) a tím pádem spoluautory různých webových standardů (z čehož vyplývá, že se jedná o překlad knihy z angličtiny). Myslel jsem si, že se tím pádem bude jednat o velmi kvalitní knihu, protože kdo jiný by měl vyložit XHTML – základní jazyk pro tvorbu webu – lépe, než autoři jeho specifikace (jak se jinak webovému standardu říká)? Bohužel jsem se mýlil, ale k tomu až za chvilku.

Abych byl konkrétní, autory dnes recenzované knihy jsou:

  • Frank Boumphrey – člen pracovní skupiny W3C zabývající se XHTML, jeho hlavní prací je ale XML.
  • Cassandra Greer – jako jediná z autorů knihy nemá a ani dříve neměla nic společného s W3C, zabývá se hlavně technickou angličtinou.
  • Dave Raggett – člen W3C, jeden z předních členů skupiny zabývající se HTML a XHTML (mj. editor specifikace HTML 4, vedoucí skupiny v době utváření specifikace XHTML 1.0), zabývá se hlavně alternativními prohlížeči, formuláři.
  • Jenny Raggett – specializuje se především na popis technických informací na laické úrovni, dříve spolupracovala s W3C.
  • Sebastian Schnitzenbaumer – autor webových formulářů, člen pracovní skupiny W3C zabývající se HTML a XHTML.
  • Ted Wugofski – dříve pracoval v mnoha pracovních skupinách W3C, mj. ve skupině zabývající se značkovacím jazykem pro digitální televize, spoluautor specifikace XHTML 1.0.

Jak vidíte, nejedná se zrovna o nějaké amatéry, navíc má většina z nich za sebou velmi pestrou minulost v IT. Bohužel jsem ale několikrát v průběhu čtení knihy vážně přemýšlel o tom, že tito autoři pouze propůjčili knize svá jména a sami ji snad ani nečetli (jakkoliv je tato úvaha utopická). Nechci ale házet celou knihu do jednoho pytle, proto si probereme jednotlivé kapitoly tak, jak jdou za sebou.

Kapitola 1: Web, HTML, XHTML a ostatní

Podobná kapitola je u knih a článků zabývajících se (X)HTML velmi obvyklá, protože je k pochopení všech aspektů (X)HTML poměrně důležitá. Nachází se zde ve stručnosti historie a vývoj webu spolu s HTML a také vysvětlení, proč je nutné přejít na XML-kompatibilní jazyk, jakým je XHTML. Jsou zde také představeny základní prvky XHTML (elementy a atributy).

Na konci každé kapitoly se nachází shrnutí toho, o čem jste se v ní dozvěděli – tento aspekt hodnotím jako jeden z mála na této knize kladně (i když je leckdy toto shrnutí opravdu hodně stručné).

Kapitola 2: Od HTML k XHTML

Tato kapitola obsahuje popis rozdílů mezi HTML a XHTML, který se hodí hlavně čtenáři, který již má s HTML nějaké zkušenosti. Nachází se zde také vysvětlení základních pojmů XML, které jsou pro XHTML důležité.

Autoři líčí XHTML jako všelék na všechny neduhy, jakými web v současnosti trpí – stále nedostačující podpora standardů v prohlížečích, spatně dělané amatérské stránky apod. Tak to ale samozřejmě není, protože XHTML je pouhou reformulací HTML do XML, která je zpětně kompatibilní, a proto prohlížeče většinou dnes ani nerozpoznají rozdíl mezi HTML a XHTML stránkou.

Čekal jsem také, že zde autoři poskytnou vysvětlení XHTML opravdu od začátku, protože se nenacházelo v první kapitole. To se ale nestalo – ostatně během čtení celé knihy jsem měl často pocit, že není určena naprostým začátečníkům, ale spíše lidem, kteří již mají alespoň malé zkušenosti s HTML. Na začátečníka se v prvních dvou kapitolách vyskytuje podle mě příliš mnoho nových věcí, z nichž některé jsou nedostatečně vysvětleny a člověk bez zkušeností s tvorbou webu se v nich díky tomu snadno ztratí.

Už ve druhé kapitole se setkáte s problémem celkové zmatenosti textů v knize – až příliš často se zde vyskytují omyly typu „jak už víte“, i když dané téma se probírá až o několik kapitol dál, „více informací o xx najdete v kapitole yy“, ačkoliv kapitola yy se tímto tématem vůbec nezabývá. Vůbec, texty někdy působí, jako by byly někde posbírány a pak slepeny k sobě, je to celé takové nesourodé...

V této souvislosti mě nejvíc pobavilo slovní spojení u atributu target elementu area „viz kapitola 7“, které se nacházelo v 7. kapitole (kapitola o obrázcích, viz dále) :-)

Kapitola 3: Celkový návrh serveru a Kapitola 4: Design stránek

Tyto dvě kapitoly následují poněkud překvapivě ihned po lehkém úvodu do XHTML – čtenář-začátečník je tak velmi brzy vystaven tématům jako jsou strategie stránek, struktura serveru nebo rozdíly v zobrazení stránky v různých prohlížečích. Vyskytuje se zde také úvod do tvorby správně přístuného webu, i když pouze v podobě čtrnácti základních pravidel ze specifikace WCAG (Web Content Accessbility Guidelines).

Obě kapitoly, ačkoliv se nezaobírají hlavním tématem knihy, jsou zpracovány dobře, a každý tvůrce webu by o praktikách zde popisovaných měl mít alespoň základní ponětí. Co bych na tomto místě vytknul, je jejich umístění na začátku knihy. Také se zde setkáváme s dalším častým problémem knihy – ta nakousává velké množství témat, ale kvůli svému rozsahu je samozřejmě nemůže adekvátně pokrýt. Proto nakonec vyznívá trochu zmateně – jako by autoři pořádně nevěděli, o čem mají psát.

Kapitola 5: Začínáme

Tato kapitola se týká základní struktury XHTML dokumentu, různých převážně textových elementů, základních atributů a autoři nakousnou i CSS. Snaží se zde hovořit o spoustě témat (ostatně jako v celé knize), ale nakonec nemá text hlavu ani patu (jako na mmnoha dalších místech knihy). Nejhorší je, že se zde pomalu ani nedozvíte základní informace o prvcích XHTML, kterých se kapitola týká.

V této kapitole se navíc vyskytuje poměrně dost chyb – jedna z nich se týká elementu title – ten podle autorů musí být uveden jako první v sekci head, což není pravda – autoři mají pravdu pouze v tom, že je pro každý XHTML dokument povinný. Další chybou je zařazení elementu kbd mezi stylové prvky, ačkoliv patří mezi tzv. phrase elements, podle knihy tedy popisné elementy. Mezi popisné elementy naopak autoři mylně zařadili element span, který žádný popisný význam nemá, slouží pouze jako „kontejner“.

To jsou ale jen detaily – horší je, že autoři vůbec nezvýraznili zcela klíčový atribut title elementů acronym a abbr, což naprosto degraduje jejich používání! Atribut title vůbec, i přes svou důležitost pro přístupnost webu, autory příliš nezajímá, neboť tvrdí, že je nositelem „návěstní informace o prvku a jako taková slouží k pojmenování tohoto prvku“, což je další mylná informace, kterou kniha podává – tentokrát se již bohužel ale jedná o „trochu“ větší chybu než v předchozích případech. Obecně o popisných elementech se nedozvíte dost ani na to, abyste je mohli správně používat.

Kapitoly 6-10

Tyto kapitoly se postupně zabývají odkazy, vnořenými objekty, obrázky, tabulkami, rámci a formuláři. Autoři zde pokračují v nakročeném trendu z kapitoly 5, a tak se i zde občas vyskytne chyba a stejně jako v 5. kapitole se většinou dozvíte přibližně polovinu informací, které se k prvku váží.

Zvlášť bych se chtěl zastavit u kapitoly o formulářích a o tabulkách. Naprosto zde chybí popis elementu label u formulářů, elementů col, colspan a atributů abbr, axis, headers a scope u tabulek – jedná se o velmi důležité strukturální prvky, které mají velký význam hlavně pro správnou přístupnost stránek.

Autoři zde také uvádějí jako tvar tzv. boolean atributů atribut="true" (např. disabled="true"), ačkoliv je to v rozporu se specifikací, správný tvar je atribut="atribut" (např. disabled="disabled").

Kapitola 11: Multimédia a Kapitola 12: Metadata

Tyto kapitoly se zabývají u nás doposud nepříliš popsanými tématy webdesignu, tedy multimédii a metadaty. Bohužel, vzhledem k zaměření knihy na ně nevyzbylo příliš mnoho místa. I přesto jsou ale zajímavé, zabývají se např. SMIL(em), RDF nebo PICS.

Kapitola 13: Kaskádové styly na webu

Tato kapitola se zabývá kaskádovými styly (CSS), tedy vizuálním jazykem současného webdesignu. Jedná se ale pouze o jejich povrchní popis.

Kapitola 14: Různé typy médií

V této kapitole se autoři zabývají různými médii, pomocí kterých lze přistupovat na web. Pořád dokola ale mluví o tom samém a nedostanou se v podstatě k ničemu konkrétnímu (tedy kromě toho, co se dá snadno odvodit – např. že na obrazovce malých rozměrů s nízkým grafickým rozlišením je obtížné číst složitější text). Význam této kapitoly vidím pouze v tom, aby si začátečník uvědomil, že jeho stránky se nemusí zobrazovat všem uživatelům jen na PC s Windows, rozlišením 1024×768 a v true color.

Kapitola 15: Úvod do XML

V této kapitole autoři čtenáře zasvěcují do XML, univerzálního značkovacího jazyka, do kterého jsou vkládány velké naděje a který je i základem pro XHTML. Vzhledem k rozsahu knihy se samozřejmě nejedná o úplný popis.

Kromě zmíněných kapitol má kniha ještě tři dodatky, kde se nacházejí stručné „referenční příručky“ XHTML a CSS.

Celou knihu doprovází spoustu příkladů, které mohou hlavně začátečnkovi práci s XHTML hodně ulehčit. I v nich se bohužel setkáme s chybami (např. chybějící uzavírací část elementu p), navíc je zde občas hodně podivné vyznačování nových částí v kódu. Ve všech příkladech je používáno XHTML 1.0 Transitional (tolerantnější verze XHTML, která povoluje používání mnoha vizuálních prvků i volnější strukturu dokumentu), což je škoda – hlavně vzhledem k tomu, že se autoři neustále ohánějí oddělením obsahu a vzhledu dokumentu a odstraněním všech vizuálních prvků z hlavního značkovacího jazyka webu.

Pár slov k překladu

Nevím, jestli je celková nesrozumitelnost a chaotičnost knihy způsobená překladem, každopádně některé výrazy jsou opravdu hodně krkolomné (např. „Ujistěte se, že nové technologie jsou dobře transformovány“ v části o přístupnosti). Zdá se mi, že překlad nekontroloval žádný člověk z oboru, a proto je leckdy nesrozumitelný, až příliš doslovný. Jako ilustraci toho, co nyní tvrdím, jsem si vybral spojení uživatelský agent – jedná se o překlad anglického výrazu user agent, který je v anglických textech velmi zažitý, a kterým se myslí jakýkoliv interpret (X)HTML – např. vizuální prohlížeč, hlasový prohlížeč nebo robot. Sousloví uživatelský agent mi ale přijde jako pěkný patvar, navíc se v češtině prakticky vůbec nepoužívá. Bylo by spíše třeba nahradit ho nějakým vhodným ekvivalentem, který v češtině nezní tak divně, např. zmiňovaným interpretem XHTML.

Hodně podivně se to v knize má také s uvozovkami v běžném textu – někdy se používají správné české („“), někdy zase anglické (“”), ale na tom zase až tak nezáleží.

Verdikt

Je určitě dobře, že se naše vydavatelství odhodlávají k překládání knih renomovaných zahraničních autorů z oblasti IT, tato se ale bohužel příliš nepovedla.

Celou knihou se táhne jako černá nit neúplnost informací a celková nevyváženost – autoři se často dlouze zabývají podružnými tématy a potom zapomenou na to hlavní. Spoustu věcí je opomíjeno, hlavně struktura XHTML dokumentu (podle mě jedna z nejdůležitějších věcí na učení se XHTML, v knize je ale téměř úplně ignorována), přístupnost (opět velmi důležitá věc a jedna z priorit W3C, kniha se jí v praxi zabývá pouze minimálně) a pořádný popis elementů a prvků (ten je naprostým základem, v knize jsou v něm ale velké mezery). Chtělo by to více se držet tématu knihy (XHTML) a ne neustále odbočovat jinam, aby nakonec nebylo nic pořádně obsaženo a hlavní téma bylo popisováno pouze z půlky.

Pokud se chcete naučit XHTML, příliš bych vám tuto knihu nedoporučoval – ne kvůli zmiňovaným chybičkám a nepřesnostem, ale kvůli zcela zásadním nedostatkům, které zmiňuji v předchozím odstavci. Pokud vás ale zajímají témata probíraná v kapitolách 3, 4, 11 a 12, pak je tato kniha pro vás dobrou volbou – otázkou ovšem je, jestli to, vzhledem k rozsahu těchto kapitol, vůbec stojí za to.


Tématické zařazení:

 » Rubriky  » Web  

 » Rubriky  » HTML  

Diskuse k článku

 

Vložit nový příspěvek   Sbalit příspěvky

 

Zatím nebyl uložen žádný příspěvek, buďte první.

 

 

Vložit nový příspěvek

Jméno:

Pohlaví:

,

E-mail:

Předmět:

Příspěvek:

 

Kontrola:

Do spodního pole opište z obrázku 5 znaků:

Kód pro ověření

 

 

 

 

Nejčtenější články
Nejlépe hodnocené články

 

Přihlášení k mému účtu

Uživatelské jméno:

Heslo: