PHP - Část IX. (Vlastní funkce) - Builder.cz - Informacni server o programovani

Odběr fotomagazínu

Fotografický magazín "iZIN IDIF" každý týden ve Vašem e-mailu.
Co nového ve světě fotografie!

 

Zadejte Vaši e-mailovou adresu:

Kamarád fotí rád?

Přihlas ho k odběru fotomagazínu!

 

Zadejte e-mailovou adresu kamaráda:



PHP

PHP - Část IX. (Vlastní funkce)

27. července 2000, 00.00 | Další díl seriálu o PHP od úplných začátků. Tentokrát jak deklarovat a používat vlastní funkce.

    Definování vlastní funkce je na místě tehdy, když používáme na více místech skriptu stejnou skupinu příkazů. Pokud tyto příkazy nadefinujeme jako funkci, v místě kde byly předtím umístěny, teď stačí uvést pouze identifikátor volání funkce. Syntaxe definice funkce:

function jméno(parametry)
{
   jeden nebo více příkazů;
   return hodnota;
}

jméno funkce zde slouží jako identifikátor, kterým budeme později funkci volat. Jako parametry můžeme funkci předat hodnoty, které má zpracovat. Výsledek funkce vrací příkaz return. Jednodušší funkce nemusí parametry ani příkaz return obsahovat. Příklad nejjednodušší funkce:

function ahoj()
{
   echo "Ahoj !!!";
}

Jestliže kdekoli ve skriptu uvedeme identifikátor funkce ahoj();, efekt bude stejný, jako kdybychom napsali echo "Ahoj!!!";. Nyní si funkci modifikujeme tak, že jako parametr bude uvedeno naše jméno:

function ahoj($jmeno)
{
   echo "Ahoj !!! Vím, že se jmenuješ $jmeno";
}

V tomto případě bude identifikátor pro volání funkce např. ahoj("Marek");, efekt bude stejný, jako kdybychom napsali echo "Ahoj!!! Vím, že se jmenuješ Marek";. Naše jméno je funkci předáno jako parametr. Funkci můžeme ve skriptu volat kolikrát potřebujeme (i s jinými hodnotami parametrů). Funkce může samozřejmě mít i více než jeden parametr:

function porovnani($x, $y)
{
   return $x > $y ? $x : $y;
}

Tato funkce pomocí příkazu return vrací větší ze dvou čísel, které jsou jí předány jako parametry. Pokud máme nadefinovanou funkci, která se používá ve většině případů se stejnými parametry, můžeme tyto parametry nastavit na standardní hodnotu, která bude použita v případě, že při volání funkce neuvedeme hodnoty všech parametrů.
Př:

function porovnani($x, $y = 20)
{
   return $x > $y ? $y : $y;
}

Nyní je proměnná $y jako parametr funkce standardně nastavena na hodnotu 20. Budeme-li volat funkci porovnani(10);, funkce porovná předanou hodnotu parametru $x (číslo 10) se standardně nastavenou hodnotou parametru $y a vrátí větší z nich. V případě, že chceme volat tuto funkci s jinou hodnotou parametru $y, musíme v identifikátoru volání funkce uvést obě hodnoty parametrů: porovnani(15, 30);. Nyní bude porovnáno číslo 15 ($x) s číslem 30 ($y).
    Jako parametr může mít funkce jakýkoliv typ dat - číslo, textový řetězec, pole nebo objekt. Jestliže však chceme některý z parametrů nastavit na nějakou standardní hodnotu, musí být tato hodnota buď číslo, nebo textový řetězec. Jako standardní hodnotu parametru tedy nemůžeme uvést pole ani objekt.

Příští článek bude rovněž o vlastních funkcích, tentokrát o používání proměnných ve funkcích.

Obsah seriálu (více o seriálu):

Tématické zařazení:

 » Rubriky  » PHP  

 » Rubriky  » Web  

Diskuse k článku

 

Vložit nový příspěvek   Sbalit příspěvky

 

Zatím nebyl uložen žádný příspěvek, buďte první.

 

 

Vložit nový příspěvek

Jméno:

Pohlaví:

,

E-mail:

Předmět:

Příspěvek:

 

Kontrola:

Do spodního pole opište z obrázku 5 znaků:

Kód pro ověření

 

 

 

 

Nejčtenější články
Nejlépe hodnocené články

 

Přihlášení k mému účtu

Uživatelské jméno:

Heslo: